Gabriela Slámová na Blog.cz

Velkou a nesmírně důležitou úlohu v teamu hraje mechanik.Závodník si to kolikrát uvědomí až ho nemá nebo až toho správného skutečně pozná.
Když jsem přijela do Francie nechápala jsem kam náš mechanik pořád tak spěchá, že nemá čas a musí pořád pracovat ale zároveň jeho jedinná činnost je starat se o naše kola.Až po delším sledování jeho zaměstnání, jsem pochopila plnou náplň jeho práce.

Laurent má na starosti 12 závodníků, tedy 12 silničních kol.Na Francouzkém poháru většinou startuje téměř celý team.Laurent musí všechny kola večer důkladně umít, seřídit a následně ráno před závodem přehodit magnety a znovu zkontrolovat.

Etapové závody jsou náročnější.Loro umývá a seřizuje kola po každé etapě, kolikrát i dlouho do večera a ráno v 7 hodin je opět na nohou a věnuje se kolům.

Nejvíce ale kolům davají zabrat Belgické a Holandské klasiky, kterých v tomto jarním období máme spoustu.Laurent téměř po každém takovém závodě kolo celé rozdělá.Rozdělá kliky, vyčistí, promaže ložiska.Vymění bowdeny, lanka, brzdové gumyčky u každého kola popřípadě omotávky.
Po závodě mu nemusíme oznamovat, že jsme přišli do styku s ostatnímy závodnicemi zadaděním předním kolem o šaltr nebo že jsme projely solidní díru a tak by kolo mohlo mít lehkou osu nebo povolený drát.Laurent na to příjde sám jelikož všechny kola po závodě důkladně zkontroluje i když já se mu vždy snažím tyto incidenty hlásit abych mu usnadnila práci.
Stará se i o auta která musí být vždy čiská jak zevnitř tak z venku.

Když nejsme na závodech, shání materiál, věnuje se skládáním časovkářských speciálů, zkrátka pořád někde lítá a něco zařizuje.Laurent bydlí jen kilometr od našeho bytu v St. Junien, takže nás vozí na závody a stará se nám o kola.Když je nějaký problem můžeme ho hned řešit.

Co tak poslouchám a vidím kolem sebe, ať u nás, v České republice, nebo venku, v zahraničí, je to problém.Mechanici si myslí jak jsou strašně zaneprázdnění a jak je pořád všichni jen s něčím otravují a když něco chcete musítě je stále uhánět a dotazovat se kdy to bude možné a jestli to vůbec možné bude.Nejhorší je líný a neschopný.Když mátě v závod problém s kolem v podstatě vám zkončil závod.Mě se ještě po dobu co jsem ve Francii nestalo že bych měla v závodě jakýkoliv sebemenší problém.Také proto byl doporučen pro kanadský národní tým na mistrovství světa v Austrálii kde si získal velký obdiv a uznání.

V pondělí 11.4 jsme se vydali na jedenáctihodinovou cestu teamovým kamionem do Holandska.

Bydlíme v malém domě, plně zařízeným s pěti pokoji.Je to skvělé,toto ubytování si většinou zařizujeme ve Francii kde je takových domečků spoustu.Francie má pro tyto domy i vlastní organizaci.Tyto domy mají jednotnou cenu a jednotná pravidla co musí obsahovat.Na krátkou dobu jsou sice drahé, ale pro tým se to vyplatí.Můžeme si tak sami vařit, prát a nejsme na nikom vázáni.

Dohromady spolu strávíme deset dní, jelikož program máme pestrý.Zahrnuje ho holandská klasika Drentse 8, den volna, světový pohár Drethe, Holandská klasika Gelderland následně dva dny strávené v Luxembursku, v domě našeho maséra.Je to pro nás takový táta, a my jsme jeho dcery.Mě osobně moc pohámá.Když máme nějaký problém můžeme se s ním svěřit a 'Žano' nás podrží.Takový člověk je pro tým moc důležitý, drží tým v dobré náladě a bez stresu.Jenom to že je ne závodech s vámi je důležité.Po návštěvě Luxemburska nás čeká poslední závod a to světový pohár v Belgii, Flèche Wallonne.Kolikrát je úplně jedno jestli onen závod je světový pohár (z pohledu účasti) jelikož teamy většino v Belgii a Holandsku absolvují vše co jde, jen je neberou tak vážně.

KRÁTKÁ REPORTÁŽ ZE SVĚTOVÉHO POHÁRU DRENTHE :

http://nos.nl/l/tcm:5-940472/

Po Belgických klasikách a světovém poháru Ronde Van Vlaanderen jsem přímo z Francie odcestovala na slunečnou Mallorku.Kde jsem měla možnost absolvovat trénink se skupinou mužů Pražské Dukly, která se zde připravovala především na blížící se mistrovství světa, které se konalo v Holandském Apeldornu.Doma jsem nestrávila ani 2 dny a už bylo potřeba vydat se na cestu zpět do Francie.Cestovala jsem autem takže bylo možní vzít si s sebou kromě jídla a oblečení (takřka pro každou situaci) spoustu věciček mezi kterými se cítím dobře.Nové zázemí mě nadchnulo.Spolu s Kanaďankami obýváme byt v městečku St Junien.Oproti loňsku je to krok kupředu.Sice jsme měli k dispozici domeček ale problém byl že jsme neměli každá vlastní pokoj,internet a civilizace byla daleko od nás,Teď, když jsme ve městě máme to jednoduší.Po tréninku se můžeme jít projít, nakoupit, zajít na internet nebo si jen tak sednout na kávu.Pokoj máme každá svůj vlastní, takže se navzájem nerušíme když trajdáme v noci na záchod nebo máme zapnutý monitor.

První závod sezony, 7 stupňů, vítr, déšť, je to hodně těžký závod, minulý rok byl pro mě jeden z nejtěžších.Tento víkend mě čekají další dvě podobné Belgické klasiky.

Na soustředění jsem onemocněla :( , byl s námi nemocný mechanik od kterého to chytl manager pak Julie pak já a nakonec Marion.Zpáteční cesta s nemocí nebyla moc příjemná.Ted ležím v posleli a léčím se ale doufám že zítra už to bude dobrý a budu moct sednou lehce na ergáč.

Po treninku nás čekalo zábavní odpoledne strávené focením, Focení tentokrát neprobíhalo v parku ale u pana Merlota našeho mediálního managera.

Kromě toho že 3krát do roka musím absolvovat odběr krve kvůli dopingovým testům, kde pravidelně omdlívám jelikož 7 ampulek na lačno moje tělo uplně nedává, musím absolvovat i zdravotníé prohlídku.

První 3 rána jsem strávila v místní nemocnici, ne že by mi něco bylo ale tady ve francii funcuje francouzská federace trochu jinak.Což mě velice překvapilo, už jenom to že jsem členem francouzského teamu znamená že patřím i pod francouzskou federaci.Každý který do ní patří musí být řádně vyšetřen.Pro mě to znamenalo vyplnit spoustu dotazníků nad kterými jsem strávila asi 2 hodiny, byly to veškeré= infotmasce o mě, o mých zdravotních problémech,krevní skupiny až po to jak se stravuji.Po té co mě odrovnalo sedění nad tímto dotazníkem jsem měla pohovor s lékařem kde jsem musela na odpovídat na další otázky typu co si myslím o minulé sezoně a co bych chtěla dělat do budoucna.následovala opravdová prohlídka kromě tuků výšky,váhy,prohlídky páteře jsem šla na kardiograf.Po tomto vyšetření následovaly silové a dechové testy na kole.tento den skočil a já odcházím s dalším formulářem plných otázek které musím do dalšího dne vyplnit a odevzdat.
Další den jsem odevzdala důležitosti a šla na ultrazvuk srdce, který patřit také k nutné prohlídce.

Od pondělí 7.Února nám začíná v zábavním parku Futuroscope teamové soustředění které zakončíme naší prezentací.Za ten týden se toho událo spoustu,častzo sem se těšila na chvíli až si s počítačem lehnu do postele a budu jen tak odpočívat...během treninku jsme i navštívili banku Crecit Agricole která je naším novým sponzorem nebo jsme absolvovali přednášku o výživových doplňcích...

Ráno jsem dostala nové teamové oblečení a kolo od firmy Stratos.Poštelovali jsme posed a vyjeli na trenink.V 5 hodin byl start naší, ženské bodovačky.Kolo jsem měla po Damienovi, to je náš manager a je krapet větší než já.když jsem 5 minut před startem dostala kolo na zkoušku, nemohla jsem se na něj ani pomalu dostat, poté co se mi to podařilo, jsme poprosila o snížení sedla.Následující, zbývající minutu jsem využila ke zvyknutí si na toto nové, postarší kolo, a šlo se na start.V závodě se mi podařilo, s dalšími pěti závodnicemi, odjet a udělat kolo náskoku.Během uniku jsem vyhrála všechny 3 špurty což znamenalo i celkové vítězství.Z čehož jsme měli radost narozdíl od večeře, která se konala až v 10 hodin, pro Francouze tak typické.